Pohled do kulturního centra radium lázní Oberschlema, červen 1935.
Z podkroví té dřívější radnice Oberschlema, byl kdysi tento pohled možný. Ta pohoří, hory Hammerberg (vlevo) a hory Klosterberg (vpravo), s tou cihlovou vilou továrníka té fabriky na barevný papír Wilisch (na svahu, docela napravo nahoře,) připouští prostorové uspořádání, které nepřipadá lehce, jelikož ta krajina toho nynějšího lázeňského parku leží až 8 metrů výše, než ten původní zemský povrch, který je na tom snímku vidět. Kdyby zde ty budovy na snímku ještě dnes stály, tak by byly až ke střeše zasypány. Ve středu snímku stojí ten, v květnu 1935 otevřený, moderní lázeňský hotel (vzadu) a to malé střední křídlo toho, 1933/34 velkoryse rozšířeného lázeňského domu, s rampou pro vozíčkáře (vpředu vpravo). To pálící, polední slunce, vyhnalo všechny lázeňské hosty z lázeňské zahrady v popředí a z té zahradní kavárny toho lázeňského hotelu. K večeru se zde ale skoro žádné místečko nenajde. Vlevo, na svahu hory Hammerberg, stojí obytné domy prominentních obyvatelů: Úplně dole dům doktora Dr. Enders, nad ním ten dům lázeňského ředitele Tetzner a úplně nahoře ten dům se služebním bytem továrníka fabriky na barevný papír Schmieder. Mimo té vily Wilisch, budou všechny budovy 1952–1956, následkem účinků těžby uranu zbourány. Ten zbouraný areál zůstal až do sanace, od 1990 v tom úplně deformovaném stavu.
